Když se Michal I vrátil poprvé do Rumunska po revoluci, mnozí si mysleli, že bude chtít zpátky pozici, kterou ztratil po nástupu komunistů k moci. Aby se Rumunsko stalo znovu monarchií, to pro většinu Rumunů není přijatelné. Jenže král Michal ukázal, že umí nechat historii v minulosti. On se vrátil spíš jako osvědčený lídr, který dává lidem naději a kuráž. A to bylo hlavně vidět i v jeho diskursu minulé úterý.

„Je naše povinnost vzpomínat na ty, kteří zemřeli ve válkách, abychom my mohli být svobodni. Nemáme žádnou budoucnost, pokud zapomeneme na minulost,“ řekl král poslancům a senátorům. Michal I uznává, že Rumunsko udělalo velké pokroky za posledních 20 let. V mnoha sektorech Rumuni jdou dopředu navzdory ekonomické krizi, třeba v oblasti rozvoje středných a malých podniků, ve vzdělání nebo v cestovním ruchu. Lidé pracující ve státních institucích musí bojovat, aby mohli svoji práci konat kvalitně. Instituce jako Rumunská národní banka nemají úctu, kterou si oprávněně zaslouží, řekl král.

 

Staří lidé čelí ponížení 

Král se nebál ukázat na citlivá místa, které pořád trápí Rumuny. Poukázal i na stárnoucí lidi, často zapomenutou třídu, která roste v Rumunsku podobně jako i v jiných zemích Evropy. „Je smutné, že ua 20 let po pádu komunismu staří a nemocní lidé musí občas čelit ponížení,“ zmínil. Král ví, o čem mluví. Stav rumunských nemocnic je strašlivý a pokud má člověk dávat příklad běžné malé korupce, tak nemocnice a lékaři jsou na prvním místě spolu s policií. Ponížení se ale nevyhýbají i podnikatelé. S málo transparentním právnickým a finančním systémem mnoho komerčních záležitostí je ponecháno v rukou úředníků. Jakou lepší cestu ke korupci najdete, než úředníka, který může rozhodovat o životu obchodního podniku?   

 

Důstojnost? Zapomenuté slovo

Pragmatický král rozebíral i současné potřeby k vývoji. „Rumunsko potřebuje kvalitní infrastrukturu. Zemědělství není minulost, ale naše budoucnost je ve vzdělání,“ řekl. „S královskou rodinou budeme vždy podporovat zájmy Rumunska,“ dodal. Ohledně nejasné ekonomické situaci v příštím roce dodal, že Rumuni musí vydržet a zároveň si připravit lepší budoucnost.

V zemi, kde za vlastní názory byli lidé zabíjeni víc než 50 let, je třeba připomenout, že důstojnost je základní hodnota zdravé společnosti. „Nejdůležitější věci po svobodě a demokracii,  jsou identita a důstojnost,“ řekl král, a dodal, že Rumunsko potřebuje teď nejvíce respektované a inspirující lídry. Diplomaticky se dotkl i Rumunů žijících v bývalých historických teritoriích Rumunska. „Nesmíme zapomenout na Rumuny, kteří žijí na místech, které jsme ztratili, kdy Evropa byla rozdělená na zóny vlivů během druhé světové války. Je ale jejich volba, jestli chtějí žít samostatně nebo s námi,“ dodal. Král ukončil diskurs se silným vzkazem orientováným do budoucna. „Je to jenom v našich rukou, abychom vytvořili stabilní, prosperující a obdivuhodnou zemi. Nevidím dnešní Rumunsko jako dědictví od naších předků, ale jako půjčku od naších dětí. Tak aby nám pomohl Bůh!“ shrnul.

„Toto byl jeden z mála okamžiků, kdy se můžeme cítit pyšní a ne úplně ztracení,“ komentovala Gabriela, Rumunka z Bukurešti, na Facebook.

 

Proč ne pyšní pořád?

Na královo vystoupení chyběli premiér Emil Boc a hlavně prezident Traian Basescu. Basescu kritizoval královskou rodinu za zradu a spiknutí proti němu spolu s místními mediálními magnáti. V roce 2009 princ Radu z královské rodiny kandidoval na prezidentské křeslo, ale stáhnul se z voleb před finální konfrontací. Vztah krále s rumunskými úřady byl neklidný i po revoluci. Král Michal I dostal rumunský pás jenom v roce 1997, poté co mu bylo odmítnuto pár pokusů o návrat. První návštěvu, kterou chtěl vykonat do Rumunska, byla u příležitosti Vánoc v roce 1990, ale byl vrácen zpátky rumunskými orgány.

Kdo ještě chyběl byl rumunský patriarcha, který podle svého úřadu měl jiné pracovní záležitosti. Můžeme se zeptat, spolu s miliony Rumunů, na reálné důvody těchto absencí. Je možné, že existují moci, které otevřenost, upřímnost a síla symbolu krále ohrožuje. Nejvíce se ale rumunští politici ohrožují sami. Pokud Rumunsko bude mít pořád prezidenta, který řídí zemi podle hesla „rozděluji a dobiji“ tak proč ho příště zvolit nebo vůbec respektovat. „Rozděluji a dobiji“ je daleko od konstruktivního diskursu krále. I jenom z tohoto důvodu tam měli prezident a premiér být – když ne krále podporovat, alespoň se inspirovat z jeho majestátnosti.